Letadlová loď

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Letadlové lodě všech států kromě USA(rok 2008)

Letadlová loď je typ velké válečné lodě určené pro provoz bojových letadel a(nebo) vrtulníků.

Obsah

1 Popis lodě
2 Historie
- 2.1 2. světová válka
3 Dnes
4 Letadlové lodě jednotlivých států
5 Externí odkazy

[editovat] Popis lodě

Letadlové lodě mají plochou palubu uspořádanou tak, aby mohla sloužit jako vzletová a přistávací dráha. Na současných letadlových lodích bývá část paluby vyosena a tato část slouží jako druhá dráha. Na palubě jsou také parou poháněné katapulty, které pomáhají při startu letadla, dále jsou zde rozmístěna záchytná lana, díky nimž dnešní proudové letouny mohou zbrzdit svou vysokou rychlost (v historických dobách katapulty, ani záchytná lana nebyly). Na levé straně je umístěna velitelská věž. V Royal Navy se používají letadlové lodě, které mají na přídi jakousi rampu (skokanský můstek), která pomáhá letadlům s krátkou vzletovou dráhou (STOL a VTOL) při vzletu. Letadlové lodě bývají doprovázeny dalšími plavidly (hladinovými i ponorkami) a dohromady tvoří operační svaz lodí, což rozšiřuje schopnosti skupiny.

Letadlová loď USS Nimitz v roce 1997

[editovat] Historie

Na konci první světové války byl britský křižník HMS Furious přestavěn a mohl nést 36 letadel, jeho výtlak byl 19 500t, z této lodi byl také proveden letecký útok na základnu Zeppelínů. První loď, která byla navržena jako letadlová, byla HMS Hermes (1923). Klasickou letadlovou lodí byla britská HMS Ark Royal z roku 1937, její výtlak byl 22 000t a mohla nést až 72 letadel, velitelskou věž už měla umístěnou na pravoboku.

[editovat] 2. světová válka

Faktická přesnost tohoto článku je zpochybněna. Relevantní diskuse je na diskusní stránce.
Informace pro vkladatele šablony: Vložte prosím na diskusní stránku zdůvodnění vložení šablony.

Japonská letadla před startem

Druhá světová válka byla přelomem ve zhodnocení významu letadlových lodí. Do té doby námořní mocnosti sázely hlavně na těžké bitevní lodě. Válka v Tichomoří však ukázala převahu letadlových lodí nad ostatními plavidly. Po útoku šesti japonských letadlových lodí na Pearl Harbor vstoupila Amerika do války. Samotný útok na Pearl Harbor byl pro Japonce sice velice úspěšný, nicméně Američané měli v ten den jakési podivné „štěstí v neštěstí“, neboť všechny velké letadlové lodě se v den útoku na Pearl Harbor nacházely mimo rejdu a nebyly v kotvišti vůbec přítomny, takže nebyly tímto nenadálým útokem vůbec nijak poškozeny. První velká námořní bitva, v níž proti sobě bojovaly skupiny letadlových lodí proběhla v Korálovém moři. Při bitvě o Midway ztratili Japonci hned 4 letadlové lodě, čímž byly jejich útočné možnosti ochromeny.

Japonské lodě té doby měly oproti americkým jednu velkou nevýhodu, která se nakonec ukázala dost podstatná. Neměly totiž dřevěné paluby, ale paluby ocelové. V praxi to totiž znamenalo (mimo jiné), že pokud došlo k většímu poškození ocelové plechové paluby na japonské lodi v důsledku zásahu nepřátelskou bombou či granátem, musela loď nutně odjet z bojiště na opravu do dalekých japonských doků a ocitla se tak na delší dobu zcela mimo službu. Poškození dřevěné paluby na americké lodi se dalo poměrně snadno a rychle opravit přímo na moři bez nutnosti složité opravy v docích. Zdánlivá nemodernost dřevěných palub u amerických letadlových lodí se ukázala být v praktickém boji jejich velkou výhodou.^[zdroj?]

[editovat] Dnes

Letadlová loď USS John C. Stennis a zásobovací loď USS Sacramento.

F-14D Tomcat připravený ke startu na jednom ze čtyř parních katapultů USS John C. Stennis

Flotila 5 států

V dnešní době jsou letadlové lodě poháněny nukleárním pohonem, mívají výtlak až 100 000 tun a jsou schopny nést až 100 letadel. Existují také letadlové lodě speciálně pro vrtulníky a letadla VTOL. Nejvíce letadlových lodí slouží v námořnictvu USA. Ty mají na začátku 21. století ve službě 12 letadlových lodí. To je víc, než zbytek světa dohromady.

Dalšími zeměmi, které mají letadlové lodě, jsou například Velká Británie či Francie. K těmto zemím se v poslední době přidávají i další země jako například Brazílie nebo Indie. V případě těchto zemí jde většinou o letadlové lodě vyřazené z výzbroje jiných zemí, jejich bojová hodnota je diskutabilní a byly pořízeny převážně z politicko-prestižních důvodů^[zdroj?].

Rusko velké technologicky náročné letadlové lodě nestavělo, především z ekonomických důvodů. Diskutabilní výjimkou je Admirál Kuzněcov, vybavený skokanským můstkem, v současnosti jediná funkční ruská letadlová loď. Rusko postavilo v minulosti několik tzv. letadlových křižníků, vybavených dělostřeleckou a raketovou výzbrojí, torpédy, hlubinnými pumami a kolmo startujícími letadly (12) a vrtulníky (18). Ty jsou nyní buď sešrotovány, nebo prodány do Indie (armádě) a Číny (soukromému subjektu).

Kromě USA, Francie, Brazílie a Ruska, které mají větší letadlové lodě pro letouny CTOL, jsou menší protiponorkové letadlové lodě ostatních států vybaveny jen letouny typu V/STOL(většinou verze Harrieru) a vrtulníky. Většina těchto lodí je vybavena skokanským můstkem(6°, 9° nebo 12°) pro usnadnění startu těžkých Harrierů, skokanským můstkem je vybaven také Admirál Kuzněcov, který postrádá katapulty.